Články, povídky, seminárky a další moje tvorba

Listopad 2013


Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (Klicperovo divadlo Hradec Králové)

27. listopadu 2013 v 22:13 | Lukáš Dubský |  Recenze

Burke jako gejzír gagů, odkazů a citací
David Drábek se dosud věnoval především režii vlastních her či úpravě klasiků, jako je William Shakespeare. Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho představuje jeho pokus o novou verzi kultovní hry Činoherního klubu, kterou v šedesátých letech napsal dlouholetý režisér tohoto pražského divadla Ladislav Smoček.

Gottland (Švandovo divadlo na Smíchově)

26. listopadu 2013 v 9:52 | Lukáš Dubský |  Recenze

Gottland? To se líbí uživateli Návštěvník Švandova divadla

Esejistická kniha polského novináře Mariusze Szczygiela zaujala nejen české čtenáře, kteří ji v knihkupectvích kupovali ve velkém, ale také divadelní režiséry. Krátce po inscenaci v ostravském Národním divadle moravskoslezském se Gottland dostal i na pražská jeviště. Pro Švandovo divadlo na Smíchově ho připravili Petr Štindl a Dodo Gombár.








Kauza Maryša (A Studio Rubín)

14. listopadu 2013 v 17:35 | Lukáš Dubský |  Recenze

Káva je od žida. V Tescu měli zavřeno
Patrně nejslavnější "vražedkyně" české literatury Maryša uzavírá trojici Kauz, kterou v A Studiu Rubín připravili dramatik Petr Kolečko a režisér Daniel Špinar. Ve všech třech případech se jedná o moderní, komediálně pojatý přepis klasických děl - po Wildeově Salome a Euripidově Médeie si autoři vzali na paškál slavné drama bratrů Mrštíkových Maryša.




Zahradní slavnost (Národní divadlo Praha)

11. listopadu 2013 v 21:04 | Lukáš Dubský |  Recenze

Zahradní slavnost je pro všechny. Anebo ne?
Zahradní slavnost je dodnes patrně nejslavnější hra zesnulého exprezidenta a dramatika Václava Havla. Režisér Dušan D. Pařízek však naštěstí k Havlovu textu nepřistupuje nijak pietně a nebojí se dělat výraznější škrty, kterými se snaží hru aktualizovat a přiblížit dnešnímu divákovi. Ale nebojí se ani přidávat zajímavá inscenační řešení, jakými jsou například zpívané části, které v závěru přerůstají v parodii české národní povahy.


Shapira (Divadlo Na Fidlovačce)

9. listopadu 2013 v 17:04 | Lukáš Dubský |  Recenze

Srozumitelná inscenace, která cílí na city, ale neobchází rozum
Skutečnými osudy spisovatelky Myriam Harryové se inspiroval pražský rabín Karol Sidon a vytvořil dílo, které se točí kolem tzv. Shapirovy aféry z roku 1883. O co v aféře šlo? Starožitník Moses Shapira se vytasil s rukopisy, jejichž stáří odhadoval na deváté století před Kristem. Pokud by se toto tvrzení ukázalo jako pravdivé, byly by tyto svitky nejstaršími dochovanými texty Bible na světě. I proto za ně Shapira požadoval na tehdejší dobu neuvěřitelný jeden milion liber šterlinků. Tehdejší vědci se mu ale vysmáli a jeho nález označili za falzum, ačkoliv pravost svitků nebylo možné nikdy spolehlivě vyloučit. V době, kdy už měla věda k dispozici rentgen a další přesné metody určování stáří archeologických předmětů, byly již Shapirovy svitky nenávratně ztraceny.


1984 (Divadlo Petra Bezruče Ostrava)

5. listopadu 2013 v 10:30 | Lukáš Dubský |  Recenze

Naučte se milovat Velkého bratra

Antiutopický román George Orwella 1984 je dodnes možná nejzdařilejším obrazem totalitní moci a jejího působení na člověka. Orwellův předobraz byl jasný - totalitní systémy poloviny 20. století, tedy především Stalinův Sovětský svaz a Hitlerova Třetí říše. V době technického pokroku je ovšem románové heslo "Velký bratr tě sleduje" používáno stále s velkou oblibou a mechanismy nedemokratických režimů se nemění, tudíž neklesá ani aktuálnost díla. Román 1984 je ovšem více než na ději založen na myšlenkách, Jan Mikulášek je naštěstí patrně největším českým expertem na převod postdramatických textů na divadelní prkna.