Články, povídky, seminárky a další moje tvorba

Říjen 2011

Kupec benátský (Národní divadlo Praha)

31. října 2011 v 20:43 | Lukáš Dubský |  Recenze
V atmosféře přístavních Benátek bez jasného výkladu
Kupec benátský je jedna z Shakespearových nejoblíbenějších komedií, ke které se česká divadla často vrací. V roce 2009 se příběh kupce Antonia vrátil i do pražského Národního divadla. Čičvákova inscenace ve Stavovském divadle disponuje povedenou scénu, ale také nezřetelným směřováním.

Kníže Myškin je idiot (Divadlo Husa na provázku)

20. října 2011 v 11:40 | Lukáš Dubský |  Recenze
Myškin v zajetí exprese
Režisér Vladimír Morávek si s klasickými ruskými autory rozumí nesmírně dobře. To dokázal již v Hradci Králové svým pásmem Čechov Čechům, v Huse na provázku si pak v projektu Sto roků kobry posvítil na nejvýznamnější díla Fjodora Michajloviče Dostojevského. Kníže Myškin je druhou inscenací tohoto cyklu, přičemž se dokázala na repertoáru divadla udržet již takřka osm let.

Kráska a zvíře (Městské divadlo Brno)

20. října 2011 v 11:39 | Lukáš Dubský |  Recenze
Kráska a zvíře zůstávají v Brně jen pohádkou
Kromě slavných světových muzikálů lze v Městském divadle Brno vysledovat i zřetelnou dramaturgickou linii, která muzikálové příběhy přibližuje nejmladším divákům. K úspěšným pohádkovým inscenacím se řadí slavná Mary Poppins a muzikálová pohádka domácí provenience Sněhurka a sedm trpaslíků. Po jejich bok se zařadil i nová inscenace hudebně převyprávějící slavný příběh Krásky a zvířete. V režii Stanislava Slováka vznikla v Brně další řemeslně zručně udělaná pohádka. Chtělo by se až říci bohužel.

Gazdina roba (Národní divadlo Brno)

20. října 2011 v 11:38 | Lukáš Dubský |  Recenze
Pozoruhodná úprava vesnického dramatu
Pokud bych měl jmenovat nějaký žánrový směr, který mi v divadelním provedení nesedí, nejspíš by to byl vesnický realismus reprezentovaný díly bratří Mrštíků či Gabriely Preissové. Přesto (nebo možná právě proto) se snažím inscenace těchto děl navštěvovat a hledat v nich prvky, které zas a znova vedou režiséry a dramaturgy českých divadel k tomu, aby vesnická dramata pouštěli na jeviště. A Gazdina roba v inscenační úpravě Břetislava Rychlíka dopadla nadmíru dobře.

Plynové lampy (Horácké divadlo Jihlava)

20. října 2011 v 11:36 | Lukáš Dubský |  Recenze
Psychologický thriller nahradila detektivka
Repertoár jihlavského divadla tvoří především takzvané sázky na jistotu. Plynové lampy sice nejsou evergreenem českých jevišť, ale vzhledem k tématu se jedná o divácky atraktivní titul. Inscenace Horáckého divadla je jakousi divadelní jednohubkou, která vsadila na dramatický děj.
Je jen trochu škoda, že se režisér Pavel Palouš nesoustředil více na budování atmosféry, ke které klaustrofobické drama velmi vybízí. Právě kongeniální atmosféra je hlavní devízou známé filmové adaptace George Cukora s Ingrid Bergmanovou v titulní roli. Paloušova inscenace začíná osudy manželů Manninghamových nahlížet až v okamžiku, kdy již několik měsíců žijí v ponurém londýnském domě. U paní Manninghamové se pomalu začíná projevovat genetická dispozice k vážné psychické poruše. Anebo je všechno trochu jinak, jak tvrdí proslulý komisař Rough?