Články, povídky, seminárky a další moje tvorba

Srovnání dvou deníků s etickým kodexem Syndikátu novinářů ČR

26. května 2008 v 22:25 | Lukáš Dubský |  Žurnalistika
1. Úvod
Cílem této práce je srovnat dvě vybraná média s etickým kodexem Syndikátu novinářů ČR. Pro svoji práci jsem si vybral dva bulvární deníky - Blesk a Šíp. Tyto deníky jsem pak sledoval ve dnech 4.12. až 8.12.2006. Pro tyto dvě periodika jsem se rozhodl z důvodu jejich značné podobnosti (obsahové i grafické), tudíž srovnání těchto dvou novinových titulů bude pravděpodobně nejobjektivnější.

Deník Blesk, který vydává akciová společnost RINGIER ČR, vychází již patnáctým rokem a jeho prodaný náklad se každý den pohybuje okolo 480 tisíc a má asi 1,5 milionu čtenářů denně.[1] Šíp, jehož vydavatelem je VLTAVA-LABE-PRESS, je o poznání méně čtenější - počet čtenářů jen lehce překračuje 120 tisíc a prodaný náklad se pohybuje okolo 60 tisíc výtisků.[2]
Etický kodex novináře přijala jako otevřený dokument valná hromada Syndikátu novinářů ČR v červnu 1998.[3] Tento etický kodex je závazný pro členy Syndikátu novinářů ČR a k jeho dobrovolnému dodržování byli vyzváni všichni čeští a moravští novináři.[4]
2. Srovnání deníků s etickým kodexem
Vzhledem k tomu, že během pěti dnů se ve dvou denících objeví mnoho článků a v mnou vybraných denících se dostává do kolize s etickým kodexem velké množství z nich, rozhodl jsem se postupovat po jednotlivých bodech etického kodexu a k nim vybrat některé příklady z obou zmiňovaných deníků.
Prvním bodem kodexu je právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace. Novinář by především měl znát původ zveřejňovaných informací, rozlišovat fakta a názory a své domněnky nevydávat za prověřená fakta. Rovněž na způsob získání informací kodex myslí - novinář by neměl používat nepoctivých prostředků.
Prvním příkladem zprávy, která koliduje s prvním bodem etického kodexu, je zpráva uveřejněná v Blesku v úterý 5.prosince, která pojednává o slovenském zpěvákovovi Richardu Müllerovi. Autor článku se zde dopouští spekulace o Müllerově zdravotním stavu - uvádí například, že zpěvák údajně trpí maniodepresí, neuvádí však zdroj, který mu tuto informaci poskytl. Informace o Müllerově zhoršujícím se zdravotním stavu rovněž není nijak podložena a působí jako spekulace, která je však prezentována jako fakt.
V pátečním Blesku zase vyšla zpráva o tom, že se v České republice nebude konat lyžařský Světový pohár akrobatů. Autorovi nestačí zdůvodnění lyžařského svazu o špatné sněhové sezoně a ve svém článku uvádí řadu spekulací, které mohou čtenáře ne zcela obeznámeného se situací zmást.
I deník Šíp má často problémy s dodržováním ustanovení kodexu. Jako příklad jsem vybral článek ze dne 6.12., jehož titulek zní Odvedl si ji Lasota! Článek, uveřejněný na první stránce, se týká dvou finalistů třetí řady soutěže Česko hledá Superstar Barbory Zemanové a Romana Lasoty a jejich údajného vztahu. Ani zde autor neuvádí téměř žádná fakta, ale takřka výhradně jen svoje dojmy z pondělní party v K.U. Baru.
Ještě křiklavějším příkladem je článek z pondělí 4.prosince. V tom se Šíp zabývá rodinným životem Ivety Bartošové. Z pouhého faktu, že její bývalý manžel Ladislav Štaidl si přijel o víkendu pro svého syna, autor vyvozuje, že Štaidl má o syna strach (v souvislosti s údajným pokusem Bartošové o sebevraždu).
Ve druhém bodu etického kodexu Syndikátu novinářů ČR jde o vysokou profesionalitu v žurnalistice. Novinář musí být za své články odpovědný, nesmí se podílet na reklamě, nesmí brát úplatky a všelijak jinak zneužívat své postavení novináře. Tyto přestupky proti kodexu jsou bohužel z pouhého studia jednotlivých výtisků jen těžko dokazatelné. Čtenář nemá šanci zjistit, zda se v novinách o nějaké kapele píše, protože je opravdu dobrá anebo proto, že novinář dostal zdarma lístek na jejich koncert a chtěl se jí článkem odvděčit.
Přesto jsem jeden článek, který svědčí o reklamě ve prospěch soukromé osoby, našel. A to ve čtvrtečním vydání deníku Blesk. Na fotkách je zde totiž zachycen herec Jiří Pomeje, jak vylézá z vany. Je zcela zřejmé, že fotoreportér Blesku se do jeho koupelny dostal s hercovým souhlasem, a tudíž je zcela patrné, že tyto snímky slouží k hercovu zviditelnění a reklamě.
Druhý bod kodexu také uvádí, že novinář by neměl svého postavení zneužívat k projevu svých osobních postojů. V tom samém čtvrtečním Blesku však nalezneme zprávu o rasistickém spolku Národní korporativismus, který vylepil po Ostravě plakáty s rasistickým obsahem. Autorka členy spolku nazývá velice pejorativně "nácky", což evidentně vyjadřuje její osobní postoj k problému rasismu. Jakkoliv můžeme s tímto postojem vnitřně souhlasit, v novinách prostě nemá co dělat.
Pozadu nezůstává ani čtvrteční Šíp, který vcelku negativně referuje o pracovním obědě prezidenta Klause a premiéra Topolánka. Důvodem k negativnímu nádechu článku je především to, že se autor nedozvěděl od mluvčích obou politiků, co měli Klaus s Topolánkem k obědu.
Poslední třetí bod etického kodexu říká, že důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií.[5] Novináři by dle tohoto bodu měli respektovat soukromí osob, neměli by identifikovat svědky či příbuzné obětí, nesmí dostat osoby do nesnází, pokud to není ve veřejném zájmu, nesmí podněcovat diskriminaci a zásadně zakazuje plagiátorství.
I s tímto bodem se jak Blesk tak Šíp dostávají často do sporu. Blesk ze 7.prosince například identifikuje matku sériového vraha Petra Zelenky, ačkoliv etický kodex takové jednání zakazuje a identifikaci příbuzného pachatele umožňuje pouze se zřejmým souhlasem dané osoby. Věra Zelenková se již začátkem týdne psychicky zhroutila, tudíž je jasné, že osobní svolení k identifikaci dát nemohla.
O den později pak Blesk zveřejňuje fotku a krátký článek o novém milenci Terezy Pergnerové Jiřím Chlebečkovi. Zároveň však uvádí, že je Chlebeček ženatý a má dítě. Chlebečka tímto článkem uvádí do nesnází a to zcela jistě ne ve veřejném zájmu.
Obvyklá je kolize bulvárních deníků s právem osob na ochranu soukromí. Zvláště soukromí zahraničních mediálních hvězd je v našich médií probíráno velice často. Příkladem může být Šíp, který vyšel v pondělí 4.prosince, který na své poslední straně přináší velký článek o bývalém členovi kapely Beatles Paulu McCartneyovi a o jeho rozvodu s Heather Mills.
Ale i české hvězdy se často dostávají na přední strany bulvárních deníků. Středeční Šíp například píše o tom, že si zpěvák Sámer Issa na párty v K.U. Baru zapálil jointa. Porušuje tak nejen právo zpěváka na soukromí, ale zároveň ho zveřejněním tohoto faktu může dostat do potíží (veřejný zájem to znovu zcela určitě není).
3. Závěr
Po důkladném prostudování a srovnání deníků Blesk a Šíp musím říct, že mezi nimi příliš rozdílů nenacházím. Oba dva deníky se etického kodexu příliš nedrží a jejich články s ním často kolidují. Struktura obou médií je rovněž podobná, a tak zde nenajdeme výraznější odchylky ani co se týče témat článků. Pouze deník Šíp věnuje ještě více prostoru než Blesk tzv. společenským událostem, zprávám o celebritách a konaných akcích.
Literatura a zdroje
Blesk, čísla 281 - 285, prosinec 2006
Kancelář ověřování nákladu tisku (http://www.abccr.cz)
Moravec, V.: Etika a česká média, in 10 let v českých médiích, Portál, Praha 2005
Syndikát novinářů ČR (http://www.syndikat-novinaru.cz)
Šíp, čísla 281 - 285, prosinec 2006
Unie vydavatelů (http://www.uvdt.cz)

[2] Tamtéž
[3] Viz Etický kodex Syndikátu novinářů ČR (http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex.phtml )
[4] Viz Moravec,V.: Etika a česká média, in 10 let v českých médiích, s.55
[5] Viz Etický kodex Syndikátu novinářů ČR (http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex.phtml )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama